Ma_scary

Whatever mask a person puts on or applies to their face, they never do it without a reason – there is always something specific that leads them to do it. Sometimes it turns the person into someone else, other times it creates a barrier between the person and a potentially dangerous or hostile environment. A person may use a mask purely for fun, or as a health cure, to cleanse and rejuvenate their skin. In essence, it doesn’t matter whether it is a ritual mask, a work mask, a carnival mask or a facial mask – its task always goes beyond the parameters of the everyday. And this has always been the case.

Masks are inherently magical objects which essentially accentuate, conceal or change the identity of their wearers. People have most often worn masks to protect themselves or to interact with that which transcended them – natural forces, ghosts, demons, gods, but also the system. Masks have their origins in prehistoric times – and although their roles and forms have shifted substantially over the course of time, they are still integral to human existence today. Sometimes for protection, other times for make-up, as symbolic artefacts, or “merely” as ways to deliberately change a person’s features and facial expressions. Even an eloquent grimace can often achieve more than hours of futile persuasion.

Although a mask can enable a person to become “invisible”, to blend in with their surroundings, this is more of an exception than a rule. A masked person is more often the object of attention, and they may also become a catalyst of events. Masks have various powers, but their side-effect is almost always to evoke emotions. Whether this adds to or detracts from our skills, in the realm of social relationships it is above all an embodiment of manipulative power – and for this reason alone, it is very unlikely that masks will ever disappear from human life.

Ať už si člověk nasadí nebo nanese na tvář jakoukoli masku, nikdy to nedělá bezdůvodně, vždy ho k tomu vede něco konkrétního. Jednou se díky ní stane někým jiným, příště jejím prostřednictvím vystaví hráz mezi sebou a potenciálně nebezpečným nebo nepřátelským prostředím. Jindy ji zas použije jen tak pro zábavu nebo jako ozdravný prostředek, který má očistit a omladit kůži. Je v podstatě jedno, jestli se jedná o masku rituální, pracovní, karnevalovou nebo pleťovou, její úkol s sebou vždy nese úkol, který přesahuje parametry každodennosti. A bylo to tak odjakživa.

Masky jsou z podstaty magické předměty, které v zásadě podtrhují, skrývají nebo mění identitu svého nositele. Člověk se jejich prostřednictvím nejčastěji chránil nebo se snažil dosáhnout interakce s tím, co jej přesahovalo – s přírodními silami, duchy, démony, bohy, ale i se systémem. Původ mají v dávné historii, a jakkoli se jejich účel i podoba během doby významně posouvaly a měnily, součástí lidské existence jsou i dnes. Jednou jako rouška, příště jako líčení, symbolický artefakt nebo „jen“ záměrná změna mimiky, a tím i výrazu tváře. I výmluvnou grimasou člověk často dosáhne většího účinku než hodinami marného přesvědčování.
.
Jakkoli může maska sloužit také k tomu, aby se člověk stal „neviditelným“, tedy splynul s okolím, je to spíš výjimka z pravidla. Maskovaný člověk k sobě častěji pozornost spíš přitáhne a nejednou se sám stává katalyzátorem dějů. Maska má různé schopnosti, ale téměř vždy jsou jejím vedlejší efektem emoce. Ať už našim dovednostem přidává nebo ubírá, v oblasti sociálních vztahů je především ztělesněním manipulativní moci. Už proto z lidského života pravděpodobně nezmizí nikdy.